Jedny naušnice pro kamarádku a kytice k mým 49tým narozeninám. Včera mi došel balíček od Artik korálky a moc mně potěšily krabičky na korálky, byly přesně podle mých představ. V pondělí by mi měly dojít pírka tak potom to všechno najednou vyfotím. S focením mám větší problém než s navlíkáním korálků, ale co člověk začne dělat tak rázem opadne ta nejistota.

Výšivka

Asi tak měsíc jsem měla doma tohle srdce od segry. Vypadlo z takového kovového nevzhledného čehosi a chtěla, at´to obšiju. Zítra má narozeniny tak to dostane. Celkem jsem se u toho zapotila aby byly obě půlky trochu podobné nechtěla jsem freeform.

Vážky

Udělala jsem z drátků tyhle dvě vážky. Pro mamku at´si vybere neb bude nosit obě, kdyby se jí líbily. Nenosí žádné náhrdelníky tak chtěla něco na klopu na bundu.

Kabošony

Začínám zpracovávat kabošony.

Focení

Chtěla jsem se naučit fotit a vkládat fotky do počítače a na stránky. Nejde mi to, protože mně nikdo neučí a dělám sama tak, že klikám kam mně napadne. Opět mne přepadla skepse, potkala jsem moje bývalé spolupracovníky z Dalkie, vesele se procházeli v pracovní době a ještě se tomu smáli. Hrůza co? Mohla jsem se procházet s něma, kdybych neonemocněla. Ale stejně si myslím, že jsem onemocněla z toho jak jsem byla šikanovaná. Dost mně deptalo, že lidi, kterým jsem pomáhala a dělali jsme společně prostě jsem mezi ně nezapadla. A ted´to mám pokouším se dělat něco, čím bych se realizovala a zapoměla na to, co mně potkalo. Jde to ztuha. Zapomenout na to zlé. Myslím, že kdyby se mi to podařilo udělala bych nějaké krásné dílo nebo vymyslela nějaký návod, který zatím nikoho nenapdl. No na skoro padesátiletou babu jsem hodně naivní. Nemyslet na to, jak si se mnou pohrávaly. Honza chce někdy slyšet jak to dělaly a nedá se to popsat. Myslím, že mně tím chce naštvat ani neví jak mi tím ubližuje.

19.dubna je to nanic

Horníci

Úplně mně dojali s těma hornickýma praporama a byli tam vysloužilí horníci a myslím, že i ti opravdoví.

Moji motýlci

Dělám už delší dobu věci z korálků a drátků.

Včera jsem byla na hydeparku v centru Ostravy. Byla to slabota myslím, kdyby tam byli nějací hoklejisti to by tam byla tlačenice větší. Paní s pejskem.

Pejsek zřejmě nechápe politickou situaci.

Někdo se asi zbláznil

To prohlásil můj syn, když jsem mu s radostí oznámila, že jsem prodala jedny svoje vyrobené fimo korále z obrázku předešlého článku. Jen jsem je trochu upravila nechala jen dva ty kovové listy a přidala ke korálkům kovové kaplíky a voskové perle fialové. Cena byla sice skoro jen za perle, za mou kreativitu a nápad jen asi dvacka celkem jsem je prodala za 80kč. Je to úspěch, protože poslední dobu se mi zdá, že lidi mají před očima jen vejce. Škoda, že jsem si ten náhrdelník naposled nevyfotila, dokonce jsem i měla tak trochu lítost, když jsem se s ním loučila. Korálky fakt byly povedené. Jen mně to utvrdilo v tom, že lidi chtějí originály a budu dále zkoušet z fima.
Hlavně, že už je ta prokletá zima za námi a mně čekají jen světlé zítřky.

Nastartování

Prvního jsme šli do Háje z Děhylova. Potom byl ohnóstroj a i když jsem se dušovala, že letos na to seru jsem nakonec šla a nelitovala jsem. Bylo to zase něco jiného než vloni. Druhého jsem vyšla s hůlkama. Potřebuju nastartovat organismus. Tělo si pamatuje, že jsem už běhala tak se do toho zase dostanu. Už kvůli těm závistivým babám z mojí bývalé práce to musím dokázat. A ted´chci zhubnout i kvůli tomu Lisabonu, protože se prý nevejdu do sedadla. Ale hlavně to dělám kvůli sobě, tělo mi potom za to poděkuje.