Vánoční bojovnost

Už asi dva týdny běhání tak nějak flákám. Nejdřív jsem se cítila pořád dobře váha se usídlila pod 120 kg, ale v neděli kdy jsem měla jít běhat byly Mickeovy modré oči s HUgh Grantem tak jsem prostě zase bulnula. Zato v pondělí se mi to vymstilo, protože na návštěvě u mamky mi začali domlouvat skrz mé váhy a to jsem si myslela, že je budu muset odbývat, že mi řeknou teda ty jsi zhubla a ono prdlajz. Prý mám něco začít se sebou dělat, že se neunesu, že mně budou bolet klouby. Ale mamí, vždyt už víc jak měsíc běhám do lesa. No prý asi bych měla běhat rychleji. Tak jsem dostala takovou facku. Jo a změnit stravovací návyky to bych asi měla. No vlastně ani nechci aby si lidi všímali, že hubnu. Mám prý jít do pořadu s doktorkou Cajthamlovou.  Měla jsem tmu před očima, ale vím, že mamce na mně záleží. Jarka pořád poctivě běhá a má už 57 kg. Vůbec nechápu co ji k tomu vede. Na Boží hod jsem byla dobře odpočatá nebyla jsem přecpaná a sice jsme čekali návštěvu, ale jak jsem přečetla meil za pět minut 11, že v jedenáct jde Jarka běžet jsem se rychle oblékla popadla tyčky od lyží a šla. Jarka byla moc ráda, že jdu. A dnes jsme byly zas. Tak snad to bude lepší jen kdyby už slezl ten sníh.

Bolest

Už vím proč týden neběhám. Bolí mně nárt z těch běžek. Jarka mi od úterka píše, že jde běhat a v kolik a já jí odpovídám, že nejdu, bolí mně noha. Myslela jsem, že to je z toho sněhu jak se blbě chodí, ale v pátek úplně jasná bolest nártních kůstek. Na váze jsem v pondělí měla už 119 kilo a dnes opět 120kg. Cítím se fajn, ale je jasné, že se doma ujídám od strachu, že to vzdám. Od středy jsem pekla šohajky a sice jsem se držela, ale něco jsem sezobla a do toho slané a je to hned. Můžu být ráda, že ta váha je tak , ale už vím, že to přijde vždy dodatečně, že třeba zítra půjdu s Jarkou do lesa běhat a váha mi poskočí směrem nad 120kg. Ale nevzdám to dívala jsem se na netu na zumbu. Moc mně ten tanec nenadchnul je to normálně nějaká rumba nebo marenga a do toho trochu aerobiku. Mi se stýská po normální sestavě aerobiku nebo že si zacvičím na Ladu. A hudba mně k tomu přitáhne.

Krize

Jak se dalo předpokládat dostavila se. Jednak včera začaly potíže s Honzou, kdy zas ve volnu proseděl čas u počítače a pak se chtěl sebrat a jít a že přijde až k ránu nebo vůbec no prostě jsem měla v krku knedlík a měla jsem v 15.15 hod jít s Jarkou do lesa. Skoro jsem přišla pozdě a v té mlze jsem viděla, že Jarka už čeká s lahví na vodu. Měla jsem též lahev jen jsem ji popadla a musela vyjít a ještě se hádat ve dveřích s Honzíkem. A v lese to začalo, ten knedlík v krku a ta tíha kterou musím sebou nosit a k tomu to bílé svinstvo. Tající sníh a Jarka vypálila, že zas poběží naší trasou do kopce a dál na piliny. Já jsem se šprajcla no prostě mně to dožralo, bolí mně chodidlo od toho namáhání a Jarka na to vůbec nebere ohled. Tak jsem došla ke studánce nabrat vodu a na piliny už jsem se vlekla a Jarka obíhala a že si dá ještě kolečko. Musím uznat, že v tom lese bylo nádherně v té mlze to vypadalo strašidelně a ještě tam někdo šel, bylo slyšet dlouho kroky a nakonec jsme ho došly byl to takový rachitický dědek, ale mně v té mlze vylekal. Jarce jsem včera řekla, že dokud nebude lepší terén tak neběžím. Nechápe to, prý jsem už jsem běhala ve sněhu tak co mám za problém.
Dnes mi napíše jak poběží, ale já fakt nemůžu bolí mně nárt nohy úplně kulhám a ona jako by to neviděla. Naštěstí váha se drží i pod 120 tak nějak 119,5kg. Nesmím se přejíst a vůbec musím dost pít vodu nebo čaj. Ted ještě do toho s tím Honzou zítra má dvanáctku a sobotu neděli taky a dnes ještě nepřišel domů a je deset tak asi se urazil a dělá krky. Stále se o něj bojím. Včera mi po dlouhém přemlouvání vyfotil náramek a je blbě vidět, protože na druhé straně jsou taky moc pěkné korálky.

Zrada

Dnes jsme měly jít běhat ráno před odpolední. Už večer jsem čekala, že Jarka napíše zprávu, že nejdem, protože byla taková břečka na cestě, ale ne. Ráno jsem se vzbudila a zjistila, že je venku tma i když bylo skoro půl osmé a venku to všechno tálo, ale myslím, že Jarka byla nachystaná. To já jsem zklamala a napsala, že dnes neběžím. Ted´jsem se po snídani vážila a mám v mikyně a teplákách 120,5kg což je dobré. Ale ted fakt bojím, že to půjde bez běhu nahoru. Na to abych šla někam cvičit nemám, ale zkusím cvičit podel DVD fitnesjogu. ASi těch dnů co by se dalo běhat ted bude málo a čekám co napíše Jarka. Určitě je ted v lese sama. Sice nechápu proč se tak honí chce mít těch 56-57 kg a má 58 a něco ,ale při její výšce 165 si myslím, že je dobrá. Jen si to udržet.

Bronzová neděle

Tak tohle musím napsat abych si to zapamatovala. Asi před půl rokem jsem vyhodila do popelnice běžkové boty takové starší s tím, že už se na běžky v životě nepostavím kvůli tomu co se mi kdysi stalo na běžkách s kolenem a té mé nadváze. No a včera jsme se domluvily s Jarkou ráno v devět třicet na běžky do lesa. Byla neděle nikde ani živáčka "Všichni v kostele. " : jsem podotkla, ale Honza, který byl s námi mi dávat pomoc kdyby něco povídá: "Kdepak v kostele jsou v šopingu na nákupech." A asi měl pravdu, ale tohle bude pro mně památný den jela jsem znovu asi po šesti letech na běžkách.
 Večer jsem udělala jeden náramek v naději, že se začnu krášlit až mi trochu zhubne ruka. Anad se mi podaří přemluvit Honzíka at´mi ho vyfotí a dám ho tady na stránky.

Výčitky

K svátku jsem dostala nádhernou kytičku. Od Jarky za to abych to s ní vydržela. To jsou paradoxy.... Zatím to musí myslím vydržet ona se mnou, protože po tomto týdnu jsem odmítla dnes ráno běžet. Běhalo se nám celý týden dobře pokaždé les vypadal jinak a tajemně. Pozorujeme tam jednoho atleta už i párkrát, když mně Jarka pohání pojd´pojd´jí vysvětlil, že mi stačí pomalejší tempo a výdž. Prý bych se rychle unavila a nechala toho. Tak jsem dnes Jarku zradila. Ani nevím, jestli je v lese a vsadila bych se, že jo. Musí tam být nádherně když sluníčko vysvítá na tu bílou nádheru. Včera jsem byly u Panenky Marie a daly jsme tam do krmítka sýkorkám tak se tam projdu se podívat jestli to snědly. Musím do úterka vydržet se nepřejíst a neustát v hubnutí. Mám 120 kg a to plná najezená a oblečená takže mám tři kila dolů a cítím svaly tak že se poměřím abych měla jistotu, že hubnu. Takže v pase 104cm a boky stále 133cm. A zítra chceme jít s Honzou na běžky. Dnes je to přesně měsíc, co jsme začaly.