11 krát odpověz

Nevím, jestli to koho zajímá, ale:

 Dárky raději dáváš, nebo dostáváš?
 Otázku dárků mám vyřešenou nesnáším povinnou výměnu dárků na vánoce at´si říká kdo chce so chce. Ale to překvapení, když mi dá někdo dárek jen tak a dokonce se trefí..to nic nenahradí.

 Letadlo nebo lod´?
Nemám na cestování ani mně to ted´už neláká. Můj poslední zážitek s letadlem byl vloni v červenci, kdy moje sedmdesátiletá matka letěla snad poprvé letadlem za synem do Lisabonu. To byl zážitek, že jsem na stránkách o letadlech věděla přesně tak ted´jsou v Ženevě, ted´letí nad nějakým pohořím a to by asi s lodí nešlo, že. Potom jsem si s ní skypovala jako by byla vedle v bytě a její největší zážitek byl, jak jí nad Pyrenejema letadlo zastavilo aby se mohla pokochat pohledem. No nevím asi jí to tak v té výšce připadalo. Nevim no jezdím ted´s kamarádkou do Katovic skoro co dva týdny na letiště a vůbec mně ten povyk kolem létání neláká. To si raději sjedu lod´kou z Jilešovic do Martinova. To je zážitek jak na nás všichni čumí.

Vydržela bys ve třídě rozdováděných prvn´áků?
To mně láká chtěla bych to zkusit. Dala bych jim rozličné úkoly a děti v tomhle věku se dají zpracovat. Rošt´áky bych postavila k tabuli a zkoušela je tak dlouho až bych zjistila co mají rádi.

Na dovolenou raději na sever nebo na jih?
 I když zimu nesnáším vedro taky ne tak bych jela někam na sever v létě, ale protože nemám na to cestování tak by to bylo tak nejvýš do Německa k Severnímu moři.

Čaj nebo káva nebo raději něco jiného?
Mám ráda, když mi někdo nabídne nějaký čaj, který chutóvě neznám nebo nějakou ingredienci, se kterou se setkám poprvé v životě.

 Divadlo nebo kino?
Nechci urazit divadelníky, ale mám pocit, že divadlo už jaksi vyšumělo. Byla jsem s kamoškou v divadle,seděly jsme dokonce v první řadě, prý abychom viděly, ale místama mi bylo trapně. Možná jsme si měly sednout dozadu, ale opravdu raději Kinó.

 Domácí zvíře ano nebo ne? POkud ano jaké?
To jsou otázky..Jakýkoliv živý tvor mně obtěžuje, protože mám pocit, že něco po mně bude chtít. Možná je to nějaká moje deformace.

 Komu ze svého okolí věříš tak moc, že bys do jeho rukou svěřila svůj život?
Jednoznačně můj muž, několikrát jsem se o tom přesvědčila. Byla jsem hodně nemocná a myslím, že tak jak se choval on ke mně v té době, to bych já nezvládla. Mám mu co vracet.

 ZOO nebo botanická?
 Miluju kvítka, rostlinky jak to poskočí.

Které své vlastnosti bys nejraději změnila?
Pracuji na tom celý život. Je taková ta připosranost, když jsem s někým, kdo znamená víc než já. A je to vlasntě většina lidí na této zemi takže jsem takový plaz.

 S kým bys chtěla zůstat na pustém ostrově?
Nádherná otázka. Asi s jedním klukem kterého jsem poznala v dětství. Byla jsem na táboře v Modré u Bratislavy. Bylo mi asi jedenáct a všimla jsem si tam jednoho kluka. Tehdy jsem ještě neměla ponětí o nějakém zapalování lýtek a on asi taky moc ne. Ale zpívala jsem tam v nějaké soutěži písničku od Milušky Voborníkové Kůn´bílý pádí vlakům vstříc. Myslím, že jsem si nezasloužila to písknutí a myslím, že to byl on. Potom za mnou trošku bloumal, ale pak jsem ho jen zahlídla v autobuse na zpáteční cestě. Možná dnes vypadá jako Brad Pitt  :-)

Začnu konečně žít?

Poslední dobu když čtu některé blogery si píšu svůj článek jen pomyslně v hlavě o čem by asi byl. Potom si řeknu, že to zas nic tak převratného není. Vlastně jsem dospěla do toho stadia, kdy si říkám: Raději nic nechtít, nic nemít o nic neusilovat a tím pádem nic nepo-kaditi.
 Chtěla jsem foták a co se stalo? Zjistila jsem, že vůbec neumím fotit. Ted´leží za sklem, sem tam na něj kouknu a řeknu si: To by bylo, kdybych něco krásného vyfotila, třeba ted´ten podzim, ty opadávající stromy to listí. A nic. Vloni nebo vlastně už předloni jsem odstěhovala s vervou rodiče, ještě jsem pořizovala fotodokumentaci. Letos neb spíš vloni na podzim se stěhoval syn. Byla jsem plna očekávání, co všechno se změní, jak si to tu přestavím, pořídím nový prostor pro korálkování, budu tvořit a ono..Prd Zpočátku jsem měla dost stresu z toho, jak to všechno zvládne a ted´se už jen vymouvám, že je málo světla a zima a podobně. ZImu prostě nesnáším, ale bude to na jaře lepší?
 Jediné co mi zatím dělá radost je moje francouzština, to že jsem se dala do studia. Postupně, jak se učivo ztěžuje, mně i tento entuziazmus opouští. Naštěstí mám dobrou le professeur v Alliance francaise Ostrava. Každou hodinu je nějaké zpestření, bud´přijde ona s nějakou perličkou, nebo někdo řekne nějakou blbost a všichni se smějou. Hlavně si vzpomínám, že se poprvé smáli mi, když jsem na první hodině říkala, že ráda chodím do kina a nemohla si vzpomenout, jak se francouzsky řekne kino tak jsem řekla prostě po ruski kinó. To byl výbuch smíchu. Naposled se mi smáli, když jsem profesorce místo že nebudu v sobotu večer rozhodně vařit, rozuměla, že nebudu v sobotu večer pařit. Jsem se jí zeptala, že jak se to říká. A je to slovíčko vůbec ve francouzštině? Jo je říká se tomu faite la bamboula čti fet labambula.
 No nevím, jestli budu ve francouzštině pokračovat. Zatím si prodloužím ten druhý semestr, protože mi to krom toho, že se něco přece jenom naučím dává ten styk s lidma. Nemám s lidma moc dobré zkušenosti a tady ti lidi jsou trošku jiní, než ti lidi, se kterým jsem přicházela do styku v práci. Nejsou zlí a snaží se pochopit druhého, pomoci. Máme tam dole takovou kavárničku, je to všechno takové lidské. I když letos opravdu budu muset šetřit tak do té francouzštiny musím.
 Nakonec mně překvapilo, že si tu možná někdo i čte, co píšu a Desperádovi teda odpovím na těch 11otázek. Vůbec nevím jak to funguje s tím blogováním. Nikomu jsem o tom neřekla, tak si vlastně jakoby píšu pro sebe možná tu sem tam hodí oko ti dva co mně mají ve sledování, ale nevim no. Prostě mně přestalo všechno bavit.