pátek 28. listopadu 2014
neděle 28. září 2014
Karolinka
pondělí 1. září 2014
Letí to
pátek 11. července 2014
Ma passion sont perles
úterý 8. října 2013
To je na facku
Nemůžu se dokopat k nějaké činnosti. A tak moc ráda bych zde napsala něco pozitivního, jako že se mi všechno daří tak jak jsem si přála. Zase není ani jedno volné místo v kurzu na fimo na Evu Haškovou. Jen dnes asi někdo odřekl kurz, tak je jedno místo na pátek. Kurz je za tři dny a já jsem jak svázaná. Musela bych kurz zaplatit přes net a rychle objednat regioJet míst je tam habaděj. Jen nevím co budu dělat v pátek v Praze o půl deváté až kurz skončí. Vlakem bych se bála tak pozdě. Leda že bych dopoledne, vlak má příjezd kolem poledne našla nějaké levné ubytování na jednu noc. Praha Holešovice, nikdy jsem tam nebyla.
Jediné co jsem zvládla je zavaření dýně. Nechtěla jsem použít moc cukru. Dýně byl veliký hrnec, dala jsem do něj

3 kyseliny citronové a nechala do druhého dne
pak jsem vždy nabrala do sítka, nechala okapat a dala do menšího hrnce zalela vodou asi 3 litry na to nasypala
1kg cukru a vařila než to zesklovatělo ani to ještě nevařilo
do sklenic jsem naplnila velkou lžící dýni, vedle jsem postavila 4litrový hrnec a do něj asi
3litry vody
1kg cukru
štávu ze 3 ananasových kompotů
Dyni v zavařovačkách jsem dolila vodou s ananasovou št´ávou
Proces jsem opakovala, protože dyně bylo něurekom, do zbytku št´ávy z dyně jsem vždy přisypyla trochu cukru úplně odhadem.
KOmpoty jsem sterilovala asi 20minut na 80-85%C
Stále neumím uspořádání a řádkování tak zde přidám foto Jilešovic na obzoru jsme si všimli nad Hlučínem větrná elektrárna.
Stále nemůžu dokončit jeden náramek, který chci využít jako kapsičku na drobné mince nebo kartičku bankomatu.
Navlíkám korálky podle předlohy, ještě není dost korálků abych začala háčkovat, což mně z toho baví nejvíce, protože se to dá dělat kdekoliv.
pondělí 23. září 2013
Co s ježkem aneb výlet do Bartošovic
Našla jsem na zahradě ježka. Zrovna v ten den jsem v televizi viděla, že malí ježci mohou umrznout v nadcházející zimě a že jim můžeme dát něco na jídlo a vykrmit je před zimou. Strčila jsem ho do krabice s trochou listí a převezla domů Sedaly na něj pořád mouchy musela jsem na krabici dát sítko a doslova mouchy vyštourat z bodlin. Ježek skončil na balkoně, protože strašně smrděl.
Po příjezdu domů jsem taky hledala na internetu znalosti, co s ježkem. Dozvěděla jsem se, že může mít blechy co mu dávat jíst, ale většinou spíš o těch parazitech samé hrůzy. A ježek nic nejedl. Druhý den jsem vyhledala na netu organizaci Zvíře v nouzi. Zavolala jsem na mobil a pán na druhém konci telefonu byl rád a že jestli ho můžu přivézt. Zjistila jsem spoj a ihned se vypravila na výlet do nejbližší záchranné stanice. Bartošovice, vůbec jsem nevěděla, kde to je poblíž Ostravy.
Při příchodu jsem byla okouzlena tím městečkem nebo spíš vesnicí v kopcích. Nad kapličkou je ta stanice moc hezké místo. Pan ježečka vzal do rukou a říká: " Ten ježek je podchlazený proto nejí. Půjde hned do inkubátoru a půjde potom za dalšíma, máme jich už dvacetpět." Ihned ho nastříkal nějakým sprejem proti blechám a odnesl. Za chvilku mi donesl ukázat dva z těch pětadvaceti. Jsou fakt roztomilí.



Tak jsem pánovi dala tisicíkorunu a povídám: "At se mu dostane toho nejlepšího vzdělání a na jaře si pro něj přijdu.":-) ne, nedala jsem mu nic bylo mi to blbé a taky mám peněz málo potřebuji na korálky. Ale měla jsem mu něco dát. Nevím. Ještě mně potom provedl po stanici a ukázal voliéry. Řekl, že se mám někdy přijít podívat s rodinou. A já chci moc tam ještě někdy zajet. Nejraději na kole dá se tam zajet kolem Odry.


úterý 17. září 2013
Dokončení mi nejde
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)