Toto léto zdá se mi poněkud rozmarné

Mám volno do Jarky. POčátkem července jsem se vymluvila na hlídání synovce. A pak začly bouřky a přehán´ky, jednou mně Jarka vytáhla skoro násilím a došly jsem k lesu a v dešti jsme se vracely zpátky. Před dvěma dny jsme vážili kufry do letadla tak jsem se přiměla k vážení, protože posl. dobu se vážím jen když se cítím dobře. Měla jsem už i 117kg, ale ted´zase 118. Nedávno jsem si četla počátek svého blogování a dostalo mně, že jsem chtěla mít do jara 111kg. No tohle už nedokážu. Každý den se přejídám. Nejsem schopna se ukáznit, ale stále ještě mám pozůstatek toho jak jsem se hýbala. Příští týden tu bude Jarka, ale bojím se, že mně bude hnát každý den do lesa a mně to sebere zbytek energie a dorazí. Chtěla bych tomu najít nějakou správnou míru snad třikrát týdně by stačilo. Můj plán chodit denně v šest večer na koupaliště se slevou úplně zkrachoval kvůli počasí.