Moje matka je pěkný dáreček. Už jednou mně dojebala s těma svýma řečma, že mám změnit jídelníček a něco se sebou dělat a to jsem už dva měsíce chodila do lesa. Konečně koncem ledna uznala, že je třeba mně pochválit tak si všimla, že jsem zhubla. Moc jsem se toho nechytala, protože váha mi stojí, ale možná nějaké ty svaly začaly pracovat. Jenže jakmile jsem jí zdělila svůj plán zhubnout opět na původních 90kg ptá se mně pokaždé, kolik jsem zhubla. Je to šílené tuhle jsme se viděly a já řekla 118, protože opravdu už to na váze delší dobu mám i večer. Tak mně zas dostala, protože se divila, že to jsem měla i minule. Vjel do mně vztek a hned jsem vyplenila Honzovi zbytky co donesl v batohu z předchozího dne byl to kus makovce a jeden seschlý koblih kupodivu jsem si pochutnala víc jak na čerstvém.. A to jsem ten den jedla jen samé musli a jogurty.
Dnes po týdnu opět s Jarkou v lese i když přes týden jsem byla dvakrát u studánky, ale už jsem tak dobrá, že to se nepočítá. Taky jsem matka a nevím, jestli se snažím své syny též dojebávat nebo je chci mít lepšími nějakým citlivějším způsobem. Je fakt, že i to jak pořád tloustnu a zas hubnu určitě taky svým způsobem vnímají. Nerada bych na nich zanechala nějaké následky jak moje matka. I když zas nemůžu si tak moc stěžovat. Ptají se mně jak vlastně běžím. Já to sama nevím nějak se šinu kupředu někdy více klušu když je kopeček. Měřila jsem se a mám furt stejně 104cm v pase a 134 přes boky, ale v teplákách a triku tak možná to je lepší každopádně se cítím líp, nemusím se už tak přemáhat jak jdu do lesa.
Pokračuji na stížnosti na své Tělo, což souvisí s problémy zde diskutovanými. Musela jsem své Tělo dopravit k lékaři. Protože na štítnou žlázu jsem u odborníka, na oči u očaře a na zuby u zubaře, hypertenze kompenzovaná, bylo mi to proti mysli. Ale musíme chodit kvůli noční práci. Vybrala jsem si lékaře "ten který se o pacienty ani nezajímá". Nicméně mě prohlížel a prohlížel až jsem myslela že nic nenajde tak mu padl zrak na moji oteklou nohu, kterou jsem před ním schovávala. A že ortopedie cévní poradna a tak. Na štěstí úplně zapoměl, že již dva roky po mně žádal EKG tak to je zase dobrý. Tlapka zápasící s vlastním tělem.
OdpovědětVymazat