Matka

Moje matka je pěkný dáreček. Už jednou mně dojebala s těma svýma řečma, že mám změnit jídelníček a něco se sebou dělat a to jsem už dva měsíce chodila do lesa. Konečně koncem ledna uznala, že je třeba mně pochválit tak si všimla, že jsem zhubla. Moc jsem se toho nechytala, protože váha mi stojí, ale možná nějaké ty svaly začaly pracovat. Jenže jakmile jsem jí zdělila svůj plán zhubnout opět na původních 90kg ptá se mně pokaždé, kolik jsem zhubla. Je to šílené tuhle jsme se viděly a já řekla 118, protože opravdu už to na váze delší dobu mám i večer. Tak mně zas dostala, protože se divila, že to jsem měla i minule. Vjel do mně vztek a hned jsem vyplenila Honzovi zbytky co donesl v batohu z předchozího dne byl to kus makovce a jeden seschlý koblih kupodivu jsem si pochutnala víc jak na čerstvém.. A to jsem ten den jedla jen samé musli a jogurty.
 Dnes po týdnu opět s Jarkou v lese i když přes týden jsem byla dvakrát u studánky, ale už jsem tak dobrá, že to se nepočítá. Taky jsem matka a nevím, jestli se snažím své syny též dojebávat nebo je chci mít lepšími nějakým citlivějším způsobem. Je fakt, že i to jak pořád tloustnu a zas hubnu určitě taky svým způsobem vnímají. Nerada bych na nich zanechala nějaké následky jak moje matka. I když zas nemůžu si tak moc stěžovat. Ptají se mně jak vlastně běžím. Já to sama nevím nějak se šinu kupředu někdy více klušu když je kopeček. Měřila jsem se a mám furt stejně 104cm v pase a 134 přes boky, ale v teplákách a triku tak možná to je lepší každopádně se cítím líp, nemusím se už tak přemáhat jak jdu do lesa.

Slonice na maratonu

http://img2.rajce.idnes.cz/d0203/4/4482/4482363_1ffb19d2efa69b634209c95f9cc9c796/images/Pilinovka_005.jpg  Na fotkách mám zavřené oči a na té druhé dokonce zachytil, jak se divím jednomu běžci s holýma rukama. Vůbec jsem nevěděla, že mně někdo fotí.
http://mkseitl.rajce.idnes.cz/2011-02-06_Pilinovka/#Pilinovka_013.jpg

Maratonci a čaj

Ještě ted´jsem unavená a to jsem neběžela jen chodila kolem trati. Nemám tyhle akce ráda, šla jsem tam jen abych Jarku trochu podpořila. Už v lese bylo divné, že bylo plno běžců, myslely jsme, že se rozběhávají, ale to byli ti, co se takových akcí nezůčastnújí. Ti naši se hloučkovali u pilin. Jarka dostala číslo a šup už se běželo. Osm koleček asi 7 km. Doběhla poslední, ale byla spokojená. Mně nakonec požádali, jestli bych nenalívala doběhnutým závodníkům teplý čaj. Takže mně nakonec měli všichni rádi. S těma zelenýma nehtama to bylo jako předzvěst jara. Fot´ák jsem nakonec nevzala, ale někdo tam fotil, tak možná nějaké fotky budou, ale nevím jestli půjdou dát na tento blog.

Pesani

Jsem moc ráda, že ti psi tam jsou. Nebýt jich, tak už asi do toho lesa ani nelezu. V pátek jsem byla plavat a od té doby ani tuk. Váha se drží na 120kilo najezená. Venku je hnusně, tak jsem Jarce napsala, že si ted budu běhat sama a neběhám ba ani nelozím ke studánce. Celý týden, jen včera jsem měla hodně masa a kostí z polívky tak jsem se přinutila jít k tomu černému psovi hned v půlce lesa. Bože ten byl rád skákal a byl krásně hladový, což se o mně nedá říct. Trochu jsem se rozhlídla a v lese bylo nádherně, tak jsem se nad sebou zamyslela. A dnes mi volala Jarka, že v neděli je na pilinách nějaký závod a prý můžu i pomalu běžet 6 koleček nejmín. Naivka, já je ani neujdu, ale byla jsem ráda, že mi zavolala a jsme domluvené na sobotu ráno. Musím zas začít něco dělat.

Bude to ještě zajímavé

Stále skáču po váze. Mám 119 kg ráno v noční košili. Není to nic moc, ale taky bylo hůř a tuhle váhu bych chtěla snižovat a snižovat. Nevím jak se mi bude dál dařit. Jak jsem psala aby mně nikdo nenaštval stalo se to hned v úterý. V neděli jsem po dlouhé době šla ráno s Jarkou v devět. Vyzvěděla jsem, že náš uchyl asi jak opadl sníh bude dorážet. Bude to ještě zajímavé. Přijede vždy na kole, někam ho schová do houští a vyleze na trat nečekaně a zezadu dobíhá. Bohužel Jarka se s ním ted několikrát viděla a ze slušnosti se s ním baví. Nezdá se jí dotěrný a asi je ráda, že neběhá sama. No kdo nezažil neuvěří. Tak jsem se domluvila na pondělí, ale Jarka nedorazila, tak můžu říct jsem se překonala a sama donutila dvě kolečka pomalu klusat. V uterý v osm ráno mně  vzbudil policajt městské policie. Máme průser Honza v neděli zaparkoval na předplaceném místě a ti lidi zburcovali policajty. Tak jsem naštvaná, protože syn se snažil pokutu ukecat tak mu dali složenku, takže ještě obstrukce a musí jít na poštu se složenkou. Naštvání jsem si dnes vykompenzovala tím, že jsem vytáhla starý lak zelený a nabarvila jsem si nehty na rukách i na nohách.

Že by jaro?

Někde jsem četla, že pokud člověk začne hubnout v zimě, většinou se mu to nepodaří, máme nechat hubnutí na jaro. Tak asi od minulé neděle což je 10 dnů začalo tát a v lese začalo to nejdřív mlhama a ted tam jen místy je led a jinak jaro. Snažím se každý den bud alespon jít ke studánce pro vodu a někdy si dám kolečko neb tři na pilinách. Jarce se nějak vyhýbám trochu mně naštvalo jak jsme minule byly běhat, že po mých kolečkách jsem skončila dříve a řekla jí kudy půjdu a že mně dožene a ona běžela jinudy a já tam čekala jak trubka a když jsem došla domů měla jsem od ní sms ku kde jsem se jí ztratila. Vysiluje mně to i tak a ještě se na ní vážu. Hodně ted běhávala sama beze mně a myslím, že to tak skončí. Potřebuju si ty síly regulovat sama. Na váze mám 118 kg, ale bojím se, že zas selžu a přestanu chodit do lesa jak mně něco naštve.

Obleva

Chodila jsem poctivě celý první týden nového roku a výsledek zatím žádný. Na váze 119,5kg a měření dopadlo tak, že od minula neubyl a nepřibyl ani centimetr. V pase 104cm a přes boky nějakých 134cm. Píšu to jen pro kontrolu abych příště netápala kolik to bylo. Taky by letošní nebo spíš lonské vánoce se proslavily tím, že jsem přes ně nepřibrala. Je to pohybem.  Prostě se snažím chodit rychleji včera jsem na pilinách dala tři kola což byl strop, když bylo krásně.